Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. 3. 2019

Jak zlepšit kvalitu života na venkově? Je to snazší, než se zdá. Stačí se lidí zeptat, co by si přáli. Díky participaci nezůstanou stranou ani senioři a děti.

Český venkov se potýká s celou řadou problémů, ať už je to odliv ekonomicky aktivních lidí, špatná infrastruktura, nebo nedostatečná nabídka kulturního a volnočasového programu. „Kvalita života na venkově nijak závratně nestoupá,“ konstatuje Tomáš Tožička, rozvojový expert z organizace Alternativa Zdola. Cestu ke zlepšení kvality života v obcích nabízí participace čili zapojování občanů do rozhodování.

Proč participovat?

„Myslím, si, že klíčem je zeptat se, co lidem na venkově chybí a zaměřit se na nejzranitelnější skupiny lidí jako jsou senioři a děti, kteří tráví v obcích nejvíc času. Právě jim by se měla víc přizpůsobit infrastruktura nebo služby,“ říká Milan Brlík, vedoucí Kanceláře participace Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. 

„V Praze je dnes čilejší komunitní život než na venkově, kde jsou lidé separovaní,“ myslí si Michal Roman, autor knihy Obec naskrz skrz. „Participace je vznosná formulace pro jednoduchou, základní věc – komunikaci, sdílení a propojování. Je to forma dialogu a my jsme spolu přestali mluvit,“ upozorňuje Roman. Jednou z metod participace jsou i participativní rozpočty, v jejichž rámci mohou obyvatelé sami navrhnout, co nového má v obci vzniknout, a pak o tom hlasují. Podle Brlíka je hlavně pro menší obce pro začátek snazší udělat si třeba jednoduchou anketu, nebo se zaměřit na jeden problém, např. zvelebení náměstí.

Jak se k sobě mají participace a zastupitelská demokracie?

Kritici namítají, že participace podrývá zastupitelskou demokracii, „Zvolený politik je v rámci mandátu zodpovědný za svá rozhodnutí. Proč by měl tedy ke spolurozhodování přizvat někoho, kdo zodpovědnost nenese?,“ uvádí Brlík nejčastější argument proti zapojování občanů do chodu obce.

„Jenomže ve větších obcích starosta nemůže do detailu znát problémy všech lidí, kteří tam bydlí. A tak se často stává, že politik v nejlepší víře objedná nějaký projekt za miliony, který ale nikomu v obci neslouží. Díky participaci se peníze s větší pravděpodobností investují smysluplně,“ zdůrazňuje Brlík. Kdybychom se zeptali lidí, nic bychom se nedozvěděli – uvádí Michal Roman ve své knize Obec naskrz skrz větu, kterou zaslechl na jednom zasedání zastupitelstva.  „V Čechách je velký problém, že se lidé nedokáží o problémech bavit. Proto by se mělo už na školách učit, jak se vede diskuse a jaká má pravidla,“ doplňuje Tožička.  

Smysluplně využitý veřejný prostor

Veřejný prostor je potřeba využívat efektivně a jak upozorňuje Michal Roman, třeba taková sportoviště pro seniory na venkově naprosto nefungují. „Nedokážu si dost dobře představit seniora cvičícího na návsi všem na očích. V tom tkví jeden z rozdílu mezi venkovem a městem.“

„Na některých obcích vidíme nový střet mezi místními a lufťáky‘. Obce se pak rozdělují na dva zájmové tábory, které nejsou schopné se spolu domluvit a ve výsledku ani jedna skupina není spokojená,“ upozorňuje Tožička. Velký problém vidí ve špatné soudržnosti společnosti a neschopnosti vytvářet politická opatření, která podporují fungování pospolitosti, a to i uvnitř malých společenství, kde by to mělo být nejjednodušší. „Jestliže chceme, aby obec efektivně fungovala, musíme hledat hlavně společné zájmy,“ dodává Tožička.