V Boskovicích se běželo podeváté (já počtvrté) jako obvykle 1. května. Letos jsme startovali v kompletním dopředu avizovaném počtu pěti účastníků, takže opět jsme se zapojili do týmového běhu. Toto vše samozřejmě bez jakýchkoli výsledkových ambic, prostě pro vlastní potěšení, snad maximálně s ryzím zaujetím pro sport;-).
Na místě jsme se objevili asi hodinu před startem (ten byl v 15:20), abychom se v klidu připravili, včetně celkem vydatného rozklusání, což ale bylo přínosné různě, spíše podle individuálních potřeb, mě to tak ani nepřišlo. Ráno jsem se totiž cítil mizerně, čímž jsem jakékoliv sportovní ambice mohl hodit za hlavu, odpoledne jsem se sice už cítil lépe, ale půl dne regenerace navíc už teď nezvládne zázraky. O příčinách mohu pouze spekulovat, natrénováno jsem měl jen o malinko méně než loni, asi poslední víkend jsem měl víc odpočívat a ne v sobotu jít ještě hrát fotbal a v neděli jet 35 km na kole. S tímto vědomím jsem také vyběhl. Tempo jsem se v úvodu snažil korigovat, aby se blížilo pěti minutám, bohužel to šlo jen z té pomalejší strany a to ještě jen s velkou námahou. Dokonce snad poprvé jsem si zde citelně uvědomil, že na Western je to vůbec do kopce;-). Přestože jsem předběhl dostatek běžců včetně Pavla a na Westernu i Zdenka, tak jsem tušil, že letos to bude k hodinovému času v cíli spíš dále než blíže, potvrdil mi to i mezičas na prvních 3 km, který jsem měl asi 16:30. Dále jsem se snažil ještě zrychlit, po 30 minutách jsem měl uběhlých asi 5,75 km, ovšem dál už jsem toto tempo nevydržel a nechtěl se dále příliš trápit, takže jsem trochu zvolnil. Alespoň jsem pak vyběhl i závěrečný kopec a v cíli se cítil fajn, ač ne z pohledu na čas, který jsem měl vůbec nejhorší za všechny své předchozí starty (ač oproti prvnímu startu jen o 2 vteřiny).
Ostatní se běžecky činili o poznání více. Radim vyrazil z nás nejrychleji, v patách se Zdenkem, za nimi Tomáš, pak Pavel (až pak já). Radim se po seběhu ke Šmelcovně dostal do výkonnostní části pole, kde se už příliš nepředbíhalo, v daném tempu už na to řekněme nebyl prostor, asi podobně jako ještě vepředěj, naopak vzadu to bylo z tohoto pohledu možná o něco pestřejší. Dobře prý zvládal i dlouhou část trasy Pilákem až do 9. km, nahoru k zámku to sice prý byla větší dřina, než po absolvovaných trénincích čekal, ale závod holt může být něco jiného. Zajímavý byl ještě jeho postřeh o časovém vývoji, jelikož si sám výkon neměřil, a to když před zámeckou zahradou zahlédl na hodinách na radniční věži přesně za deset půl, což by znamenalo, že běží už hodinu, při doběhu do cíle pak byl příjemně překvapen, když na časomíře viděl čas pod hodinu. Co z toho plyne? Třeba pokud máš cíl, nikdy to nezdávej - pak ještě taková drobnost, aby ten cíl obecně za něco stál, že, ale to už je o něčem jiném;-). Radim tedy mohl mít oproti nám ostatním ještě o něco větší radost z absolvovaného běhu, za což jsem rád, a platí to i pro snahu nás všech. Kluci si dokonce oproti loňsku všichni zaběhnutý čas zlepšili – Radim tedy oproti předloňsku o něco přes tři minuty, Tomáš o 1 a třičtvrtě minuty, Zdeněk asi o 50 a Pavel o 30 vteřin, čili o více než 4 minuty jsme tak zlepšili i týmový čas!:-)
Ještě krátké shrnutí nejen našich výsledků:
1. Jiří Čípa (ročník 1985, Salomon) 39:43, 2 935 Jiří Petr (1979, Salomon/Suunto) 41:49 (ztráta 2:06), 3. Pavel Dvořák (1982, Biatlon Prostějov) 43:20 (-3:37) ... 27. (1. žena) Petra Vašinová (1990, Sanasport Runners) 48:22 (-8:38) ... 60. Michal Maresch (1994, Křetín) 52:08 (-12:24) ... 190. Radim Křepela (1974) 59:49 (-20:05), 230. Tomáš Tenora (1987) 1:01:43 (-21:59), 301. Jiří Křepela (1975) 1:05:21 (-25:37), 380. Zdeněk Křepela (1982) 1:09:00 (-29:17), 441. Pavel Těžký (1970) 1:11:58 (-32:14), celkem doběhlo 587 závodníků; čas týmu STKZ 5h 27‘ 56“ znamenal 8. místo mezi 11 zúčastněnými týmy.
Více info na webu běhů - http://boskovice.sportujsnami.cz/.
Náhledy fotografií ze složky Boskovické běhy 2018
