Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boskovické běhy 2019

3. 5. 2019

I los jsme pokračovali v účasti na této akci, snad že to byl 10. ročník, tak zájem sponzorů, neméně i běžců, byl téměř neutuchající, čímž se akce stále šplhá do komercionalizovanějších výšin, ale co už, když to někoho tahle baví. K tomu jen, že pivo se tam prý nedalo (po závodě) pít, což se dalo třeba vnímat jako vhodná antireklama pití alkoholu, no ale povětšinou spíš to skončilo u antireklamy konkrétní značky, hm. Nakonec jinými podobnými „atrakcemi“ jsme se příliš nezdržovali, nevím teda jak Zdeněk s Radimem, když tam byli s rodinama dopoledne, ale odpoledne jsme se sešli asi hodinu před startem hlavního běhu, který byl letos kvůli opravě části silnice v Piláku zkrácen na oficiálních 10,4 km (změnu představoval nově výběh od Červené zahrady k letňáku a dál k hradu, odkud se navázalo na tradiční trasu před zámeckou zahradou), což bylo zas tak akorát abysme se převlékli a lehce se proběhli. Než se dostanu k tomu, jak se nám (mi) běželo, ještě zmíním po jaké přípravě do závodu, kdo vstupoval. Radim měl naběháno nejvíc, prý 146 km, ovšem v posledních dvou týdnech se prý dost trápil, já přesně 104, což je asi o třetinu víc než jsem měl třeba loni. Pak byl co do naběhaného objemu Pavel, jenž prý od února zvládl 80 km. Tomáš tvrdil, že si byl zaběhat dvakrát, což mohlo dát jen asi 15 km. No a Zdeněk z jara hlavně štípal dříví, tudíž přípravě moc nedal. Sám uvedl, že naběhal, cituji: „tak 25 km po rovině, tedy převýšení 1m na km“. Toto chtěl asi kompenzovat přirozeným sebevědomím;-). Příprava tedy byla různá, dovolím si však tvrdit, že nejen o tréninku byl závod, hodně taky o aktuální tělesné pohodě a hlavně vůli. Já se letos na rozdíl od loňska cítil od rána dobře, takže jsem byl docela zvědavej, co z toho bude. V úvodu jsem běžel v tempu asi středu závodního pole na můj vkus opět svižně, po dvou km jsem měl průměr téměř přesně 5 min/km, což pak podobně pokračovalo až pod kopec na 7.km. Radim a Tomáš se mi vzdalovali už po 1. km, stíhat je, by na mě už bylo asi moc. Od Červenky nahoru jsem se nechtěl trápit, tak jsem kousek i šel, to když mi před hradem tep na hodinkách ukázal 170, pak ještě ten kousek pěšinou před vstupem do hradu, jinak jsem vše tak nějak běžel. Nakonec dolů jsem to ani moc nehnal, a od zámku mě ještě asi patnáct sprinterů předběhlo, ale to už mi bylo jedno, věděl jsem, že se pod hoďku vejdu, větší ambice jsem neměl. Podle toho vypadaly i moje pocity v cíli - nijak jsem to neprožíval, stačilo, že jsem to přežil. Dnes mi přijdou ty doslova euforický pocity při mé první účsti před pěti lety až neskutečný.

Nejlepší z nás byl nakonec Tomáš, když Radima předběhl ve stoupání někde před hradem, aby v cíli byl před ním oficiálně jen o 2 vteřiny. Tom běžel teda asi fakt dobře, snad se s tím srovná, jak je radno;-). Radim se prý asi od 4. km trápil, jelikož ho začaly bolet nohy, tudíž ve zbytku musel něco zkusit, ještě víc asi po doběhu. Že to nebylo čirým přetrénováním se nabízí, tak snad už jen, že to dopadlo zdá se dobře. Pavel v cíli působil spokojeně, jak mi poté napsal: „běželo se mi příjemně, cíl ke hradu běžet, nejít, byl splněn, i pocit po závodě byl fajn. Natrénováno jsem měl ... Takže pohoda! Jen ta kila nějak nejdou dolů. Já tak rád papám, papám, sakra!!!“ Zdeněk se podle svých slov setkal s výkonnostní krizí, z které se však poté rychle rozmluvil. Snad proto bych jako zajímavější viděl, kdyby se mu běželo výrazně líp;-). Avšak náročný to pro něj jistě bylo, neboť mi v pátek (třetí den poté) napsal: „Ještě teď mě bolí nohy, když chodím, běhat se neodvažuji“. Ještě krátká zmínka o našich dvou letošních nováčcích v týmu – Věra a Mirek Křepelovi z Drnovic. Nepřizval jsem je do týmu jako výkonnostní posily, ale jako každá pomoc dobrá. Podle očekávání časem neexcelovali, ani jako my, ale třeba oproti generálce, kterou prý měli asi o deset minut pomalejší, prokázali velký sportovní duch, nakonec i bez něj zaslouží uznání. Už jen proto, kolik máme v oddíle sportovců, kteří se neodvážili podstoupit ani to. Takže všem běževším díky za účast!

Hrst výsledků: postupně- Přípravka I (150m) dívky: 5. místo (start. číslo 1204) KŘEPELOVÁ Klára (ročník 2012) Zbraslavec čas 34.36 / ztráta na vítěze 3.20; hoši: 28. (1018) KŘEPELA David r. 2012 STK Zbraslavec 39.87 / -9.09.

Hlavní závod (10,4 km): 1. (start. číslo 957) KOHUT Jan, kategorie M A, Tréninková skupina Jana K 36:21 , nejlepší žena 16. (939) VAŠINOVÁ Petra, Z A, Nutrend Team 41:11 / ztráta -4:50, z dalších zajímavých účastníků 35. (503) VIDEMAN Tomáš, M B, Kunštát 43:38 / -7:17, 77. (282) BAREŠOVÁ Milada, Z B, Gymbos 47:02 / -10:41 ... 211. (246) TENORA Tomáš, M A, poř. v kat. 79., 53:14 / -16:53, 213. (297) KŘEPELA Radim, M B, 79., 53:16 / -16:55, 266. (439) KŘEPELA Jiří, M B, 92., 56:00 / -19:39, 475. (318) TEŽKÝ Pavel, M B, 138., 1:04:51 / -28:30 513. (245) KŘEPELA Zdeněk, M A, 177., 1:07:09 / -30:48, 568. (150) KŘEPELOVÁ Věra, Z A, 101., 1:12:09 / -35:48, 594. (212) KŘEPELA Vladimír, M A, 192., 1:18:21 / -42:00, závod dokončilo 609 startujících.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA TEAMŮ (součet časů prvních pěti běžců): 1 Okresní přebor 3:16:53 (DVOŘÁK Pavel 37:07, VEČEŘA Tomáš 38:48, ŠIROKÝ Stanislav 39:26, BLAHA Tomáš 40:21, KOUDELKA Lukáš 41:11) ... 14. STK Zbraslavec 4:54:30, na výsledkové listině je 16 týmů.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Boskovické běhy 2019