Úvodem krátká úvaha – jelikož čím déle jsem přemýšlel (a od té doby týdenní cestování na kole k tomu dalo dostatek prostoru), tím více jsem ztrácel chuť něco sem na stránky psát. Spíš než narážka na expresní sdělování informací na sociálních sítích, jde o povzdechnutí si nad vším vůbec. Ale nakonec nějaké záchranné body může člověk najít vždy, tady jich bylo navíc hned povícero, také už jen vzhledem k tradici lze v započaté snaze pokračovat. Ale hlavně asi hlavně proto, že mě vyvíjet tuto činnost stále ještě baví, jakožto výsledek přemýšlení o věcech, je to do jisté míry i nutnost;-).
Následuje faktografický přehled – popisované utkání malé kopané se uskutečnilo v rámci předpouťové akce pořádané především Zbraslaveckými hasiči v sobotu 15. července. Akce nesla oficiální název Memoriál Antonína Křepely, který byl do loňska duší snad nejen spolku hasičů... Součástí byly od 14 hodin hasičská soutěž, asi od 19 h zmiňovaný fotbal a následně se folková skupina Hejkalové postarala o hudebně taneční zábavu, jež se někomu protáhla do brzkých ranních hodin.
Nyní už shrnutí fotbalového klání – hrálo se za skoro jasného, teplotně příjemného počasí, pod rozhodcovským dohledem objektivního Dolfy Crháka, s hrací dobou 4x 10 minut. Výsledek byl těsný, jak se očekávalo, a možná nejen k mému podivu si zopakovali loňskou výhru ženatí, když vyhráli 3:2 (1:0, 0:1, 0:1, 2:0), branky vstřelili postupně Zdeněk Křepela a 2 Radim Křepela, za poražené František Tenora ml. a Martin Jonáš.
Sestavy - svobodní: Jan Záboj - Radek Jonáš, Tomáš Tenora, Petr Krása, Marek Krása, Pavel Dufek, Martin Jonáš, Jiří Křepela, Tomáš Křepela, František Tenora ml., Vítek Knoflíček - ženatí: Franta Tenora – Laďa Švancara, Zdeněk Vilt, Radim Křepela, Tomáš Crhák, Jirka Trávníček, Pavel Jonáš, Libor Knoflíček, Zdeněk Křepela, Petr Vrbka. Účast tedy byla početná, i díky po jednom přespolním nováčkovi v každém týmu. Několik absencí bylo na obou stranách, což mohou dotyční napravit příště.
Samotná hra se od začátku nesla v poklidném duchu, bez přílišné aktivity z obou stran, v první čtvrtině tak stojí za zmínku snad jen vedoucí gól, který (ne)čekaně dobře trefil Zdeněk K., což se mu povedlo bez jediného letošního tréninku! Ve druhé části se podle klasického scénáře, kdy jedni chtějí vyrovnat a druzí z toho těží, do šancí dostávali převážně ženatí, no popravdě nemalou zásluhu na tom měla i značná benevolence obrany svobodných. V jejich bráně se tak plně mohla předvést posila z Újezda, na niž si ženatí prozatím podruhé nepřišli. Naopak ojedinělou přihrávku před vlastní branku na soupeřovu kopačku předvedl na druhé straně Zdeněk V., a mladý František opravdu pěknou střelou odraženou od břevna možná už přímo skóroval, bez debat však míč v bráně skončil až po následném zákroku Franty strašího, těžko soudit o jak šikovný kousek šlo? Ve třetí části padl nakonec také jeden gól, když se sám před v bráně ženatých vystřídavším Slávou ocitl Joní, a jaksi míč za záda svého otce přece jen dostal. Poslední část už některé ze svobodných sváděla ke spekulacím, ani ti zbývající si s udržením vedení halvu příliš nelámali. Což mělo důsledky v podobě dvou inkasovaných branek rychle po sobě, obě vstřelil Radim vždy po přihrávce Zdeňka V. Snahu o vyrovnání pak svobodní snad i projevili, už jen tím, že se pak na hřiště dostali i hráči, kteří už o to ani nestáli, ale zadarmo to ženatí nepřipustili, a fotbalové štěstí, či co o gólech rozhoduje, svobodným tentokrát nepřálo. Oslavné šampáňo tak měli tu čest odstřelit ženatí.
Co dodat závěrem? Zmíním některé ony pochvalné body, jak jsem avizoval v úvodu. O nejvýraznější se zasloužili za organizaci akce naši hasiči. Snad vše se jim náramně povedlo, i to počasí po krátké dešťové přeháňce se celkem umoudřilo, tudíž nemalé přípravy nepřišly nazmar, potěšilo i umístění domácích družstev – muži tuším druzí z pěti a ženy první (ze tří?)! Hudba se mi také zamlouvala, nakonec jinak bych tam ani do půl třetí nevydržel, že;-). Snad jen ty občasné pokusy o Kabáty bych příště vynechal, jelikož to folk v jejich podání nepotřebuje;-). Co se týče kopané, tak hráčská účast byla moc pěkná, ba co víc, na straně svobodných mě způsob hry těch mladších docela potěšil, o to víc pak člověka mrzí, že se takto nesejdeme přece jen častěji. No nic, lidské počínání holt není vždy ideální, pozitiva se však stále ještě najít dají, jak to tato akce ukázala. Takže hurá a ještě jednou díky hasiči!
Náhledy fotografií ze složky svobodní-ženatí 2017
