Beskydy 2011
Letošní ročník kol se nesl ve znamení cyklostezky Bečva. Jak sme na ni vlezli, tak sme z ní neslezli, pokud by to teda šlo, vyjet po ní na Pustevny atak. No nic.. Startovním dnem bylo sváteční úterý 5. července. Odjezd byl v 7:22 ze Skalice, přestup v České Třebové a cílové nádraží v Hranicích na Moravě. Hned z kraje bylo před námi až možná neočekávaně krušné úvodní stoupání, ale poté už zmíněná příjemná cyklostezka přes Valašské Meziříčí a Vsetín do cílového penzionu v Janové. Po dojezdu byla celkem znát únava, ovšem s ohledem na to jak kdo měl natrénováno, to myslím nebylo nejhorší. Večer byla pizza a pivo. Takže nic zvláštního.
Rekapitulace s mým cyklokomputerem zaznamenanými údaji
den 1.: délka 68,45 km, čas 3:51:21, prům. rychlost 18,41 km/h
den 1.: délka 68,45 km, čas 3:51:21, prům. rychlost 18,41 km/h
Ve středu byl přejezd do Rožnova p.R. Takže jsme vyrazili po „naší“ cyklostezce, ze které jsme ve Velkých Karlovicích odbočili a dál po turistické značce se usilovně škrábali směr Soláň. Nahoře byl oběd a pak sjezd dolů do Rožnova. Tam jsme opět narazili na naši oblíbenou cyklostezku, po které jsme projeli městem a v kempu na konci města obsadili čtyři chatky. Dnešní asi nejnáročnější etapu se podařilo také zvládnout všem velmi dobře, takže večer mohl proběhnout v obvyklém oslavném duchu, tentokrát se vyznačoval závěrečnou karlovarskou rundou.
Den 2.: dl. 49,38 km, 3:00:05, Ø 17,08, max. rychl. 56,3 km/h
Ve čtvrtek se neotálelo a chvilku po snídani se zhurta vyrazilo z kempu po horské cyklostezce vstříc Radhošti. Malá náhoda tomu chtěla, že jsme se místo po červené turistické ke kapli, rozhodli následovat uprchlíky před námi a jeli teda dál až na Pustevny. Že to byla lepší varianta museli nakonec uznat určitě majitelé alespoň částečně odpružených bicyklů, ti ostatní možná ještě teď dál úspěšně pochybují. Takže nejprve jsme se po pěkné podvrcholové asfaltce dostali ke kýženému prvnímu záchytnému bodu, hospodě na Pustevnách. Odtud posilněni, jsme vyrazili vzhůru vstříc pařícímu slunci a vrcholu Radhošti. Po úspěšném zdolání a krátké zastávce u kaple následoval největší z dnešních vrcholů - sjezd po původně zamýšlené značené červené. Nejprve sjezdovka, pak močál a nejlepší nakonec, sešup po lesních pěšinách plných kamení. Celé Laděm emocionálně zhodnoceno tak, že se to nedá citovat. Načež se večer možná i proto musel zchladit několika dávkami zmrzliny. Jinak se mi to celkem plete, co se dělo po jednotlivých večerech, což může být tím, že se nic neobvyklého nestalo. Hmm…
Den 3.: dl. 31,27 km (i s projížďkou po městě), 2:46:32, Ø 11,55, max. 47,0
V pátek byly na programu motokáry ve Frenštátě. Opět jsme vyrazili po snídani, tentokrát už bez Milana, který ráno odjel sólo vlakem dom, prý musel, jediný další důvod mě nenapadá, že by mu došly prachy. O den dřív než nám ostatním. Nu ale my tedy jeli po státní silnici ku Frenštátu. Po malém zdržení se na bývalém autobusovém nádraží, alespoň tak to tam vypadalo, díky několika zkušeným jezdcům rozjela plánovaná akce ve slušném tempu. Ukázalo se, že točit volantem umí všichni, jen plyn někdo ovládal trochu hůře. Na taktickou stránku jízdy na této úrovni nedošlo, proto možná někteří jezdci nemohli předvést svoje přednosti a na jejich výkonu to bylo znát.? Na zpáteční cestě se ukázalo zdolání kopce ze strany od Frenštátu mnohem příjemnějším a dešťová přeháňka během výšlapu nás zavedla do hospody na nejvyšším bodě přejezdu, což se ukázalo také jako dobrá obědová volba. Odpoledne jsme se opět projeli po městě a večer po většinovém rozhodnutí jsme šli na místní 12. Úlety – vystoupení několika kapel v areálu koupaliště. Dorazili jsme tam před začátkem Chinaski a pak zakusili ještě na Mňágu. Každému se líbilo něco, mě také. A večer byl téměr u konce, zbývalo už jen tradiční zakončení rumem s kofolou.
Den 4.: dl. 22,42 km (včetně projížďky po městě), 1:30:51, Ø 15,30, max. 51,1
Poslední den byl vyhrazen návratu, jako obvykle vytouženému. Naposledy po cyklostezce Bečva jsme dorazili do Valmezu a odkud po jedenácté odjeli rychlíkem opět přes Českou Třebovou do Skalice. Do Zbraslavce jsme pak dorazili kolem třetí odpoledne. A kdo že se této slavné cyklovýpravy zúčastnil – tucet špinavců? Možná. Určitě ale Honza, Jirka, Laďa O., Laďa Š., Luboš, Martin K., Milan Ž., Pavel, Radek, Radim, Roman O. a Zdeněk. Tak zase někdy v lepších časech nebo aspoň na kole: ZDAR!
Den 5.: dl. cca 28,15 km, cca 1:25:00, Ø cca 19,80, max. 39,6
Celkem to dělá téměř rovných 200 km, během pěti dní, no co no;-)
